Navigace

Obsah

O sv. Mikuláši a jeho tradici

Typ: ostatní
Svatý Mikuláš je jedním z nejoblíbenějších církevních světců. Zároveň je velmi popularizován i mezi lidmi bez katolického vyznání. Něco více o jeho životě a tradici s ním spojené se můžete dočíst v následujícím článku.

Svatý Mikuláš je jedním z nejoblíbenějších církevních světců. Zároveň je velmi popularizován i mezi lidmi bez katolického vyznání. Něco více o jeho životě a tradici s ním spojené se můžete dočíst v následujícím článku.

Svatý Mikuláš byl katolický biskup v Myře v Lykii. Už za svého života byl velmi oblíbený mezi lidem, proslul štědrostí k potřebným, jako obránce víry před pohanstvím a zachránce nespravedlivě obviněných. Jde o jednoho z nejuctívanějších svatých v celém křesťanství, ve východních církvích je druhým nejuctívanějím svatým vůbec (po Panně Marii).

Mikuláš se narodil ve městě Patras v římské provincii Asie někdy na konci 3. století. Byl velmi zbožný a po smrti otce měl dědictví rozdat chudým. Někteří z toho odvozují, že v té době byl už váženým knězem či biskupem. Obecně se předpokládá, že se stal biskupem v Myře (na území dnešního Turecka) a to ve velmi mladém věku. Během Maximinova či Galeriova pronásledování křesťanů byl vězněn. Během rozkvětu křesťanských komunit za Licinia již byl zcela jistě biskupem Myry a to patrně velmi oblíbeným a rozsáhle činným v oblasti dobročinnosti. Byl též velmi zapáleným obhájcem víry. Zúčastnil se prvního nikajského koncilu, kde se tvrdě postavil proti přívržencům ariánství. Zemřel patrně 6. prosince (podle některých historiků jde možná o fabulaci mající podložit umístění jeho svátku na tento den, aby nahradil pohanský svátek zrození Diany). Pohřben byl původně v Myře. V 11. století se Byzantská říše potácela pod útoky četných nájezdníků, což vedlo k tomu, že se Malá Asie stala součástí islámského světa. Pád Mikulášova hrobu do rukou muslimů vyburcoval italské námořníky, kteří v roce 1087 Myru přepadli a ostatky odvezli do Bari. Prázdný sarkofág stojí v Myře (dnešní Demre) dodnes. Kryptu s Mikulášovými ostatky posvětil roku 1089 papež Urban II.

V západní liturgické tradici jeho svátek připadá na 6. prosinec a oslava tohoto svátku je spojena s rozdáváním dárků dětem. Mikuláš se dětí ptá na jejich hříchy a nabádá je ke zlepšení. Aby bylo pojištěno, že se děti nebudou dělat lepšími, má všechny jejich špatnosti zaznamenány ve svaté knize. Hodné odměňuje sladkostmi, nedobré dostávají, kromě pokárání, brambory nebo uhlí. Pokud si chtějí Mikuláše naklonit, připraví si pro něj básničku nebo se před ním pomodlí, což ho vždy potěší. Mezi typické sladkosti patří zejména perníčky. Na podzim je velmi často možné vidět červánky na obloze - lidé říkají, že to už Mikuláš peče perníčky. Podle tradice Mikuláše při jeho každoroční pochůzce doprovází andělé, jako zástupci dobra, a čerti (případně jiné zlé postavy), jako zástupci zla, kteří dětem hrozí pro výstrahu.

Svatý Mikuláš je dále uctíván jako patron námořníků, obchodníků, lukostřelců, dětí, lékárníků, právníků, studentů a vězňů. Je též patronem států (Rusko, Lotrinsko) a měst (Amsterdam, Bari, Barranquilla…).

Mikuláš


Vytvořeno: 21. 11. 2008
Poslední aktualizace: 21. 11. 2008 00:00
Autor: Jaroslav Ševčík