Navigace: Úvodní stránka > Sakrální stavby

SAKRÁLNÍ STAVBY V OBCI

Socha svaté Anny - patronky Sulimova

"Sv. Anno, prosíme Tě, sviť nám svým příkladem Tvé ctnosti
ať nás zdobí jako tebe před Bohem."

Než se v našem historickém přehledu o soše sv. Anny zmíníme, podívejme se na to, proč je patronkou obce sv. Anna. V ústním podání se již dlouho z generace na generaci přenáší, že v dřívější době právě o svátku sv.Anny vypukl velký požár a velká část obce vyhořela. To bylo důvodem k tomu, že občané učinili slib, že budou tuto svatou uctívat a že den 26.července bude dnem svátečním. Uvedený důvod je třeba brát s rezervou, jako legendu. V každém případě tradice byla již před postavením sochy. Na stavbu sochy nebo památníku nebyl dostatek finanční prostředků. Realizace stavby proběhla až v roce 1944 a bezprostředním impulzem bylo tragické úmrtí Jana Špačka při jízdě na kole.

Socha byla církevně vysvěcena 23. července 1944 kvasickým děkanem Antonínem Dokoupilem za účasti P. Mošťka a P. Přecechtěla. Současná podoba okolí sochy je z roku 1969. Okolí sochy a socha sama byla při větších deštích ohrožována přívaly povrchové vody. Došlo k poškození sochy v základech. K rozhodnutí opravit sochu přispělo i politické klima roku 1968. Oprava byla realizována za velkého nadšení, obětavé práce a zvýšeného zájmu občanů o veřejný život ve své době. Oproti jiným případům tehdy nevytvářely žádné administrativní a politické překážky ani MNV, JZD a další struktury. Rozhodující finanční náklady byly hrazeny z výtěžku dvou obecních sbírek, do kterých přispěli všichni občané bez rozdílu vyznání a přesvědčení. Do původního podstavce sochy byla uložena schránka s dokumenty a zápisy o budování v r. l944. Vlivem nevhodného uložení byly původní záznamy zničeny, takže nezůstala zpráva o stavbě a hlavně důvodech, které vedly naše předchůdce ke stavbě. Dochovalo se jen několik kovových mincí oficiálně platných v době stavby. Ty byly uloženy do nové schránky v roce 1969. K nim přibyly peníze a další listiny s podpisy pracovníků a účastníků slavnostního položení základního kamene.

Socha vhodně zasazená do svahu v horní části obce tvoří jakési průčelí a dominantu obce.

Zvonice

Zvonice v obci byla postavena začátkem 19.století. Registrovaná generální oprava proběhla v r.1933. Poslední stavební úprava byla realizována v r.1984. Vchod byl vybudován z jižní strany, bývalý vstup ze západní strany od domu č.24 byl zazděn a byla provedena úprava interiéru. V r.1920 byl zakoupen zvon, stál 2.400,-Kč, byl hrazen ze sbírky občanů a s přispěním obce. Pro nedostatek materiálu v německém průmyslu se za 2.světové války konal sběr zvonů. Zabaven byl i zvon z naší zvonice. V roce 1942 byl nahrazen druhým, ocelovým zvonem, který byl za velké účasti obyvatel slavnostně vysvěcen a instalován. Zvonění bylo elektrifikováno v r.1971. Zvoníkem byl do této doby pan Vojtěch Zavadil starší č.25. Vnitřní vybavení bylo doplněno z darů občanů v r.1997. Od tohoto roku se znovu konají májové pobožnosti.

Snaha o postavení kapličky, a to na místě stávající zvonice, je v kronice zaznamenána v roce 1929. Obec nechala vypracovat plány. Rozpočet činil 26.000,-Kč. Pro odpor občanů, kteří prosazovali jiné akce (elektrifikaci, vodovod, stavba hřbitova), ze stavby kapličky sešlo.

Kříže

Kříže byly často stavěny jako smírčí. Tyto stavby měly vyjadřovat lítost a smír nad nějakým závažným činem.

Kříž u kulturního domu
V roce 1904 byl v samém centru obce u školy (nynější kulturní dům) postaven kříž manžely Františkou a Františkem Kusalovými. Je vhodné poznamenat, že Kusalovi bydleli na č. 26. Podle ústního podání Kusalovým pořád umíraly děti a postavení kříže mělo být usmíření s Bohem. Současnou podobu dala kříži rekonstrukce na přelomu tisíciletí. Kvůli nečitelnosti a nedostatku pramenů se bohužel nepodařilo obnovit nápis s biblickým citátem na přední straně pod soškou Panny Marie.

Kříž u větrolamu
V roce 1906 byl nákladem manželů Zapletalových č. 26 postaven nad obcí (dnes u větrolamu) další kříž, dodnes nazývaný "Zapletalův kříž". Naneštěstí památka v minulosti hodně trpěla nájezdy vandalů, kterým padla za oběť především soška Panny Marie, jenž byla mnohokrát poničena či ukradena. Její poslední podoba pochází z roku 2000. Originál z přírodního pískovce je uschován na bezpečném místě, na kříži je umístěna pouze replika z umělého pískovce. Pod soškou je nápis: "Pojďte ke mně, kteříž v světě v slzách těžce pracujete, pojďte a já vás občerstvím. Takto drahý Pán nás volá, jeho hlasu kdože zdolá, pojďme k němu s křížem svým." Druhá replika sošky se vyjímá také ve výklenku barokní kaple u bývalé cihelny v Malenovicích.

Pomník padlých

Na "nejspodnějším" konci obce se nachází žulový pomník vystavěný na památku spoluobčanů padlých v 1. světové válce. Jsou na něm vytesána tato jména: Bocheza František, Daněk Petr, Doležel Alois, Koukola Alois, Nakládal Vincenc, Polišenský Kamil, Stránský Ferdinand, Šiška Šebestián a Vidlář František. Na zadní straně pomníku je text: „K uctění jejich památky věnovali příbuzní a občané Sulimova.“ Po stranách památníku stojí dva lunetové obrázky nakreslené na měděném plechu. Na jednom je vyobrazena Svatá Trojice, na druhém sv. Florian. Obrázky prochází pravidelnou renovací. Poslední obnova byla provedena p. Syslovou.