Navigace

Obsah

Vznik a historie sboru dobrovolných hasičů v obci Sulimov

Sbory dobrovolných hasičů mají v našich českých zemích tradici už od 60. let 19. století, kdy pod ušlechtilým heslem „Bohu k oslavě, bližnímu ku pomoci“ začaly vznikat první z nich, které se snažily sloužit bližním k ochraně životů a majetků před živelnými pohromami ohněm a vodou.

Iniciativu k založení SDH v Sulimově je možno vidět v několika rovinách:
  • Jednak v 1936 už pracovaly sbory ve všech okolních obcích.
  • Dále v období 1918-1936 vypukly v Sulimově čtyři požáry, kterým padlo za oběť 7 domů. Je nutno mít na paměti obtížnost hašení požáru v té době. Nebyla hasící technika, dostatečné zásoby vody a navíc ke zmíněným požárům mohly přijet sbory z Kvasic a Nové Dědiny jen se značným zpožděním se stříkačkami taženými koňmi.
     

Riziko zhoubných požárů bylo navíc násobeno způsobem konstrukce domů. Ještě v roce 1935 bylo v obci 10 obytných domů a 15 stodol kryto doškovými střechami.

SDH 1

Osobní iniciativa, vedoucí k založení sboru dobrovolných hasičů, patřila členům Čtenářského spolku. A to zejména Františku Daňkovi č. 42, Floriánu Ševčíkovi, Josefu Zapletalovi, Vlastimilu Otýpkovi a Otakaru Ševčíkovi. Těmto a dalším obětavci se dostalo podpory i od obecního zastupitelstva, které zakládaný spolek podpořilo jednak finančně a navíc pro účely požární ochrany nechalo vyčistit „močidlo“ a v horní části obce vybudovalo betonovou vodní nádrž.

Pod vlivem těchto skutečností se dne 10. května 1936 konala veřejná schůze občanů, na které je ustanoven Sbor dobrovolných hasičů Sulimov. Schůze se zúčastnili také čelní představitelé 13. župy hasičské v Kroměříži. Na tomto zasedání byl zvolen desetičlenný výbor v čele s Františkem Daňkem. Ale již na první členské schůzi došlo ke změně a starostou byl zvolen Florián Ševčík. Velitelem pak Josef Zapletal, zástupcem velitele Otakar Ševčík, zbrojířem Richard Pospíšil, velitelem samaritánské stráže Josef Daněk a trubačem Josef Nakládal.

Na ustavující schůzi vstoupilo do založeného sboru 20 členů činných a 19 přispívajících. Před výborem stály dva velmi důležité úkoly. Předně zajistit základní výzbroj a výstroj pro aktivní členy a také je prakticky i teoreticky připravit pro výkon v požární ochraně.

Základní výzbroj a výstroj byla pořízena již v roce 1936 díky již vzpomenuté podpoře obce a darům občanů. O finanční zisk se přičinil také sám nově zřízený sbor, který už v srpnu 1936 úspěšně uspořádal první zahradní výlet. Malý výtěžek byl i z divadelní hry.

Významnou kvalitativní změnou pro činnost bylo zakoupení nové, na tehdejší dobu velmi moderní, motorové stříkačky od firmy Bratři Paříkové z Napajedel. První slavnostní cvičení s novou stříkačkou se za hojné účasti občanů i hasičů z okolních vesnic konalo 31. října 1937.

Pozornost byla věnována nejen materiálovému vybavení. Velmi rychle postupoval i výcvik členů. Pod vedením Josefa Zapletala bylo již v roce 1936 provedeno 6 teoretických školení, 4 pořadová a pochodová cvičení a 2 cvičení poplachová. Po zakoupení nové stříkačky se výcviková aktivita ještě zvýšila, neboť bylo nutno novou techniku dokonale zvládnout. Například v roce 1938 bylo provedeno 15 praktických i teoretických cvičení.

První protipožární zásah se uskutečnil již v červenci 1936, tedy necelé dva měsíce po založení sboru a to na Nové Dědině. Zde 7 sulimovských hasičů, tehdy ještě bez vlastní výzbroje a výstroje, dostalo k obsluze ruční stříkačku. Dalších protipožárních zásahů se sbor zúčastnil v lednu 1938 opět na Nové Dědině a poté na samotě Chlum. V obou případech bez využití motorové stříkačky. Ta byla při ostrém zásahu prvně nasazena při požáru dvou domů na Karolíně 25. října 1939.

K prvnímu a doufejme poslednímu, úrazu při zásahu došlo na samotě Chlum, kdy byl padajícím trámem zasažen člen sboru Vlastimil Otýpka.

První zásah sboru v Sulimově se uskutečnil 16. listopadu 1946 při požáru domu č. 43.

Během druhé světové války byla umrtvena schůzová i kulturní činnost, ale výcvik pokračoval po celou její dobu. Hrozilo nebezpečí požárů z leteckých náletů.

Po osvobození a ukončení 2. světové války se do nové práce dali i členové sboru. V domě č. 1 byla upravena hasičská zbrojnice a činnost se rozvíjela ve všech oblastech.

V roce 1946 bylo přijato 7 nových členů, z toho 3 ženy. Byly organizovány velkolepé oslavy desátého výročí založení spolku. 28. července se našeho výletu zúčastnilo 6 okolních sborů.

 

SDH 2

Události února 1948 se samozřejmě promítly i do dalšího vývoje hasičského hnutí a jeho činnosti. Vývoj hasičstva v Československé republice byl určen vydáním zákona č. 62 z roku 1950 o Ochraně před požáry a jinými živelnými pohromami. Péče o požární ochranu byla uložena národním výborům a dobrovolné hasičstvo postupně přebudováno v masovou společenskou organizaci Národní fronty s jejím centrálním řízením. Od roku 1953 byla naše organizace přejmenována na Československý svaz požární ochrany.

Začlenění do Národní fronty trvalo vlastně až do listopadových změn roku 1989. Členové sboru odvedli i v těchto těžkých dobách pro obec velký kus práce. Ve zprávě, čtené u příležitosti 50. výročí založení sboru, se uvádí, že hasiči odpracovali „od roku 1975 do roku 1985 přes 12 tisíc brigádnických hodin při budování veřejného osvětlení, při výstavbě nové vodní nádrže, vybudování kanalizace, výstavbě obřadní síně na hřbitově, výstavbě autobusové čekárny, při opravách mateřské školky, při opravě pohostinství a tak dále“. Přesto, že řada aktivit byla zneužívána k různým politickým výkazům a zprávám, bylo vykonáno mnoho poctivé a slušné práce.

Činnost hasičů, zvláště v úvodních letech existence sboru, byla úzce spojena i s činností kulturní. V letech 1936 až 1940 sehráli jeho členové ve spolupráci s Čtenářským spolkem 6 divadelních her, což v době nepřítomnosti televize a nesnadné dostupnosti jiných kulturních podniků v místě, mělo velký význam. V 50. letech byla ještě tato činnost nakrátko obnovena pod hlavičkou Osvětové besedy. S postupujícím vývojem v naší společnosti jako celku se samozřejmě mění i předmět činnosti na kulturním poli.

SDH 3

V posledním období, po roce 1989, se činnost sboru orientuje především do dvou linií: požární sport a udržování tradic. Reprezentace obce na soutěžích v hasičském sportu je záležitostí závodního družstva. To se taktéž účastní námětových cvičení v obcích okrsku Kvasice. Zachovávání tradic patří mezi nejstěžejnější povinnosti SDH Sulimov. Členové berou udržováním zvyků zděděných po otcích skutečně svědomitě. Za vůbec nejvýznamnější musíme považovat udržování tradice sulimovských hodků na svátek sv. Anny. Ty byly vždy příležitostí pro setkání rodin, jakýmsi každoročním sjezdem rodáků. Mezi další lidové obyčeje by patřily ostatky, stavění májky nebo pochůzka sv. Mikuláše. K dalším aktivitám patří také brigády, např. čištění požární nádrže.

Hasičský sbor plní zásadní funkci v setkávání lidí, jejich vzájemné komunikaci, prověřování jejich schopnosti spolupráce, reprezentaci obce navenek, stejně jako dodržování společných lidových zvyků a aktivního společenského života v Sulimově vůbec. Z těchto hledisek je nejdůležitějším spolkem v naší obci a zároveň sdružuje také nejvíc našich spoluobčanů.

Závěr obstará úryvek ze zprávy čtené na slavnostní schůzi v roce 1996 u příležitosti 60. výročí založení SDH v Sulimově: „Citace původních hasičských myšlenek pomoci bližnímu v nouzi, chránit majetek svůj i majetek bližního před ohněm, vodou nebo jiným ohrožením na oslavách před deseti lety (1986 – pozn. aut.) způsobila značnou nevoli a byla některými označena za reakční pokus o zneužití hasičů s dalšími nekalými úmysly. No, nechme podobné názory k hodnocení povolanějším a heslem – Bohu k oslavě, bližnímu ku pomoci – se ve své práci ve Sboru dobrovolných hasičů i v životě řiďme. Jinak nemá Sbor smysl.“

 

Znak SDH Sulimov