Obsah
Klepačování
Zvyk má vskutku železnou košili. Chodí se bez jediného vynechaného roku dlouhá desetiletí, ať je hochů hodně či méně. „Klepačovat“ chodí páni kluci školního věku a svou úlohu berou vskutku zodpovědně. Klepou do rytmu a mají tak nahradit zvony, které podle křesťanské tradice odletěly na dobu velikonočního tridua do Říma.
Klepání je v obci poprvé slyšet na Zelený čtvrtek v 5 hodin odpoledne, další den na Velký pátek hned čtyřikrát - v 5 ráno, v poledne, ve 3 a v 5 hodin odpoledne. V pátek v 15 hodin chodí kluci na počest smrti Ježíše Krista a své klepání doprovází recitování říkanky: „O třech hodinách, umřel Kristus Pán.“ Na Bílou sobotu se chodí v 5 ráno a v poledne, poté se večer vrací zvony. Hoši začínají vždy u kříže vedle bývalé školy a odtud vyráží tradiční cestou přes humna a pole, aby opět na stejném místě svou pochůzku řádně „odklepali“ (zakončili).
Většinou má jeden z nich velký vrkač, kterým se stará o jednotné tempo, ostatní mají klepače. Ty jsou velkou chloubou každého a všichni si je opečovávají (klepače které náruživé klepání vydrží se často dědí z předka na potomka). U každého domu jsou kluci odměněni sladkostmi či penězi.